Špatný dárek

špatný dárek...

Ginny pohlédla na dárek ve svých rukou.
„Je to, ehm…“
Slova ji zradila, když se znovu podívala na předmět, který držela.
„Je to velmi… blyštivé.“

Draco vypadal, že si ani nepovšiml, jak je její úsměv strojený.
„Věděl jsem, že se ti to bude líbit! Nechal jsem to udělat speciálně pro tebe. Pracovali na tom jen ti nejlepší řemeslníci, a víš, ta platina pochází z dolu, který údajně patřil elfům.“

Ginny si přála, aby měla na očích sluneční brýle, které by jí pomohly překonat tu záři, a vyndala těžký, vyšperkovaný předmět z krabice. Jen co hedvábný papír sklouzl na stranu, konečně se jí podařilo tu věc identifikovat.

„Diadém?“

„Ano! Příhodná korunka pro moji princeznu,“ odpověděl Draco, vzal diadém z jejích rukou a umístil jí ho na hlavu.
Pod jeho váhou se Ginniny vlasy zploštily a ona měla pocit, že se jí možná zlomí vaz.

Ginny otevřela ústa a zase je zavřela. Tohle se několikrát zopakovalo, než ji její nikdy nehasnoucí diplomatické schopnosti opustily definitivně.

„Draco, nejsi náhodou sjetý? Co tě proboha mohlo přimět dát mi ze všech věcí na světě zrovna DIADÉM? Vždyť to není nic, co bych si kdy mohla vzít na sebe!“

„Máš to na sobě teď,“ namítl a na tváři mu jeho úsměv začal pomalu opadávat.

Ginny si sundala diadém z hlavy a povzdechla si.
„Draco… Normální lidé nenosí korunky. Asi těžko půjdu hrát famfrpál a nasadím si svůj speciální sportovní diadém, nebo budu mít diadém posázený smaragdy, který by mi ladil k mým oblíbeným pracovním šatům.“

„Nechápu, proč ne,“ řekl vzpurně.
„Myslel jsem si, že máš ráda, když se s tebou zachází jako s princeznou.“
„To mám,“ odpověděla Ginny.
„Já jen… Och, přestaň trucovat, nesluší ti to. Líbí se mi, opravdu. Je to moc hezké.“
Draco se na ni zamračil.
„To říkáš jen tak.“

„No… Ano,“ řekla Ginny omluvně.
„Ale udělám s tebou dohodu. Když mi slíbíš, že později koupíš jiný dárek a už nikdy mi nedáš znovu korunku, pokud si o ni já sama neřeknu, budu ji dnes večer nosit.“

Draco nadzvedl obočí.
„Na vašem rodinném vánočním večírku?“

„Ne,“ odpověděla Ginny a přejela mu prstem po hrudi.
„Až se vrátíme domů. A když budeš hodný chlapec, bude korunka to jediné, co budu mít na sobě.“