Clarissa nám napsal(a):
Poviedky od Clarissa
Zavři oči
Vložené: Jimmi - 17.12. 2025
Téma: Poviedky od Clarissa
31.7.2006 14:10 | Clarissa | Zavři oči
Zavři oči...
Kolikrát už tahle slova slyšela? Desetkrát? Stokrát? Už ani nepočítala dny, které zde strávila. Na místě, které si sama vybrala. Na místě, které se pro ni stalo domovem.
Zavři oči...
Poprvé tato slova slyšela o prázdninách před šestým ročníkem. Tehdy se těžce vzpamatovávala z rozchodu se svým přítelem. Potřebovala naprostý klid, a tak se i přes protesty jejích rodičů rozhodla strávit léto sama. Po vzoru mudlů si pronajala chatu na osamoceném místě. Kolem dokola byla jen příroda a pár dalších chatek. A on.
Zavři oči...
V první chvíli ji přepadla neuvěřitelná nenávist. Obloukem se vyhýbala jakémukoliv kontaktu. Postupem času si na jeho přítomnost zvykla. Nakonec to byla ona, kdo začal vyhledávat jeho společnost. Její zraněná duše se pomalu, ale jistě začínala zocelovat. První noc s nepřítelem na sebe nenechala dlouho čekat.
Zavři oči...
Zamilovala se do něj. Po nekonečně dlouhé době měla pocit, že našla někoho, kdo je pro ni oporou. Někoho, kdo sdílí její myšlenky. Někoho, kdo ji má opravdu rád. Rodina její rozhodnutí nikdy nepřijala. Zřekli se jí. Ztratila všechny své blízké výměnou za člověka, kterého dříve nenáviděla.
Zavři oči...
Odešla ze školy a nastěhovala se k němu domů. Bylo to obrovské panství, které jí připomínalo zámek, o kterém snila jako malá. Zámek, ve kterém chtěla žít se svým princem. Uvědomila si, že její dětský sen se splnil. Až na to, že její láska rozhodně nebyla princem na bílém koni. Jeho duše byla černá jako uhel.
Zavři oči...
Postupem času se začala měnit i ona. Vše, co bylo dříve barevné, zešedlo. Ožívala pouze ve chvílích, kdy byla s ním. Nakonec přijala rozhodnutí, které zpečetilo její život definitivně.
Zavři oči...
Seděla na terase a dívala se do dálky. Jen vzdáleně si uvědomovala, co ji čeká. Její princ vstoupil do dveří a podal jí ruku. Čas nadešel. Čas, kdy se postaví proti všem, kteří jí kdysi byli blízcí. Přijala jeho nabízenou ruku a usmála se. Na obnažené paži se jí rozžhavilo znamení zla..
Kolikrát už tahle slova slyšela? Desetkrát? Stokrát? Už ani nepočítala dny, které zde strávila. Na místě, které si sama vybrala. Na místě, které se pro ni stalo domovem.
Zavři oči...
Poprvé tato slova slyšela o prázdninách před šestým ročníkem. Tehdy se těžce vzpamatovávala z rozchodu se svým přítelem. Potřebovala naprostý klid, a tak se i přes protesty jejích rodičů rozhodla strávit léto sama. Po vzoru mudlů si pronajala chatu na osamoceném místě. Kolem dokola byla jen příroda a pár dalších chatek. A on.
Zavři oči...
V první chvíli ji přepadla neuvěřitelná nenávist. Obloukem se vyhýbala jakémukoliv kontaktu. Postupem času si na jeho přítomnost zvykla. Nakonec to byla ona, kdo začal vyhledávat jeho společnost. Její zraněná duše se pomalu, ale jistě začínala zocelovat. První noc s nepřítelem na sebe nenechala dlouho čekat.
Zavři oči...
Zamilovala se do něj. Po nekonečně dlouhé době měla pocit, že našla někoho, kdo je pro ni oporou. Někoho, kdo sdílí její myšlenky. Někoho, kdo ji má opravdu rád. Rodina její rozhodnutí nikdy nepřijala. Zřekli se jí. Ztratila všechny své blízké výměnou za člověka, kterého dříve nenáviděla.
Zavři oči...
Odešla ze školy a nastěhovala se k němu domů. Bylo to obrovské panství, které jí připomínalo zámek, o kterém snila jako malá. Zámek, ve kterém chtěla žít se svým princem. Uvědomila si, že její dětský sen se splnil. Až na to, že její láska rozhodně nebyla princem na bílém koni. Jeho duše byla černá jako uhel.
Zavři oči...
Postupem času se začala měnit i ona. Vše, co bylo dříve barevné, zešedlo. Ožívala pouze ve chvílích, kdy byla s ním. Nakonec přijala rozhodnutí, které zpečetilo její život definitivně.
Zavři oči...
Seděla na terase a dívala se do dálky. Jen vzdáleně si uvědomovala, co ji čeká. Její princ vstoupil do dveří a podal jí ruku. Čas nadešel. Čas, kdy se postaví proti všem, kteří jí kdysi byli blízcí. Přijala jeho nabízenou ruku a usmála se. Na obnažené paži se jí rozžhavilo znamení zla..
