Shrnutí: Za Severusem přijde syn jeho bývalého nejlepšího přítele – a zároveň člověka, který ho v dětství šikanoval – s prosbou o pomoc při pomstě na jiném jeho šikanátorovi z dětství. A kdo by byl Severus, aby takovou příležitost odmítl?

Rozsah: 4,906 slov

Přístupnost: Explicit

Párování: Harry Potter  ♡  Severus Snape

Období: Nekouzelnícky svět - Harry asi 21-22 let

Originál: https://archiveofourown.org/works/70760941

Severus Snape mladšího muže celý večer ignoroval, od chvíle, kdy se usadil v boxu v rohu Severusovy hospody. Objednávky jeho pití nechával vyřizovat personál, v naději, že jeho přítomnost je jen náhoda. Jenže tomu tak očividně nebylo. Když zazvonil zvonek oznamující poslední objednávky a poslední ze stálých hostů uprostřed týdne se vybelhali ze dveří, Severus poslal zaměstnance domů a potom podnik zamkl.

Když se otočil od dveří, zjistil, že ho muž pozoruje – stejně jako po celý večer.

„Co chceš, Pottere?“ zeptal se unaveně.

„Víte, kdo jsem,“ řekl Harry Potter.

„Nevěra tvého manžela a následný rozvod plní bulvár už osmnáct měsíců,“ odvětil Severus.

To bylo řečeno ještě velmi mírně. Harry Potter, syn nejlepšího anglického střelce všech dob Jamese Pottera a jeho manželky Lily Evansové, zpěvačky, jejíž písně pravidelně vévodily hitparádám, byl slavný už od narození. Po bouřlivém mládí – bulvární fotografové ho často přistihli na večírcích s princem Harrym – způsobil skandál, když se oženil s mužem dvakrát starším, Siriusem Blackem.

Black byl příslušníkem nižší šlechty a sám byl nechvalně proslulý svým divokým mládím. Navíc byl nejlepším přítelem Jamese Pottera a Harryho kmotrem – nebo jím alespoň býval, dokud spolu na Harryho jednadvacáté narozeniny neutekli a nevzali se.

Jestli bylo skandální už samotné manželství, nic se nevyrovnalo odhalení, že Black svého mladého manžela jen několik měsíců po svatbě podvádí. Přes noc se ve všech bulvárních plátcích objevily pikantní fotografie Blacka s několika dalšími muži, což šokovalo celou zemi a vyvolalo vlnu soucitu s chudákem mladým Harrym. Netřeba dodávat, že vzhledem k množství fotografických důkazů o jeho nevěře Black při rozvodu přišel o celé jmění.

Potter se při té připomínce ani nehnul.

„A taky jste chodil do školy s mými rodiči.“

„Takže víme, kdo je ten druhý. Úžasné. Pořád ale nevím, proč jsi strávil středeční večer tady v Cokeworthu a sledoval mě, jak nalévám pivo místním opilcům,“ řekl Severus.

„Chci se pomstít,“ řekl Potter a vstal.

Severus zkřížil ruce na hrudi. „Půl miliardy liber při rozvodu ti jako pomsta nestačilo?“

„To ho ranilo jen finančně,“ odpověděl Potter.

„A proč si myslíš, že bych ti s tím mohl nějak pomoci?“ zeptal se Severus.

„Protože vás Sirius nesnáší,“ řekl Potter. „Moji prarodiče pořád žijí v Cokeworthu a jednou zaslechl, jak děda vypráví mámě, že jste tenhle podnik koupil a je nyní úspěšnější než kdykoli předtím. Byl hodně nespokojený, když zjistil, že se vám daří.“

„Ujišťuji tě, že ten pocit je zcela vzájemný,“ řekl Severus.

Potter se ušklíbl.

„Jo, takže pomineme ty podivné školní zášti, řekl jsem si, že byste byl lepší kandidát než kterýkoli z jeho politických nebo obchodních nepřátel. Určitě s vámi bude větší zábava. A teď, když jsem vás poznal osobně, jsem si docela jistý, že jste taky přitažlivější než kdokoli z nich.“

Severus si odfrkl.

„Pochybná tvrzení o mém vzhledu stranou… Lepší kandidát na co?“

„Chci, abyste se se mnou vyspal, samozřejmě,“ řekl Potter.

„Samozřejmě,“ protáhl Severus.

„Nebo můžu být nahoře já. Mně je to jedno,“ dodal Potter s pokrčením ramen.

Severus si ho prohlédl. Pottera samozřejmě vídal v médiích, ale zblízka byl mnohem přitažlivější než na jakékoli fotografii od paparazzi. Silně připomínal svého otce, ale měl matčiny oči a její tvrdohlavou bradu. Byl vyšší, než Severus očekával, vlasy měl nedbale rozcuchané a na hnědé čelisti se mu rýsoval náznak večerního strniště. V džínách a kožené bundě dokonale vynikala jeho pevná, kompaktní postava.

Strávit s ním noc by rozhodně nebyla žádná oběť.

„Pojďme si to ujasnit. Chceš ublížit svému bývalému manželovi tím, že se vyspíš s někým, koho nesnáší, a myslíš si, že já jsem ideální kandidát. Co tě vede k přesvědčení, že bych o něco takového měl zájem?“ zeptal se Severus.

Potter pokrčil rameny.

„Vím, že jste Siriuse nenáviděl už ve škole, jste na muže a – nechci znít domýšlivě – ale vím, jak vypadám. Jsem ovšem ochotný vám zaplatit, pokud to bude potřeba.“

„Myslím, že to nebude nutné,“ řekl Severus.

Potter se zazubil.

„Takže ano?“

Severus přimhouřil oči.

„Předpokládám, že budeš chtít nějaký fotografický důkaz?“

Potter přikývl.

„Napadlo mě, že bychom si to mohli rozdat v jeho posteli a potom tam nechat pár fotografií, na kterých tam ležíme spolu. Takže žádné fotky přímo ze sexu, jestli se toho bojíte.“

Vyspat se s mladým, přitažlivým cizincem v posteli svého školního tyrana…

„Jdu do toho.“

„Skvěle! Tak jsem si říkal, že bychom počkali, až zase odjede do zahraničí…“

 

* * *

 

Netrvalo dlouho a vymysleli základní plán. Vyměnili si telefonní čísla a Potter odešel. Severus dokončil zavírání hospody a potom se odebral do svého bytu v patře, kde ulehl do postele a přemýšlel o tom, co se právě stalo.

Když byli děti, Lily byla Severusovou nejlepší kamarádkou. Snili o tom, že z Cokeworthu utečou, ale podařilo se to jen Lily. Severus zůstal, aby se staral o svou nemocnou matku a provázel ji posledními roky života. Našel si práci v místní hospodě a když se její předchozí majitel rozhodl odejít do důchodu, podařilo se Severusovi přesvědčit ho, aby mu podnik prodal a dovolil mu splácet ho postupně. Teprve když hospodu konečně splatil do poslední libry, mohl začít uskutečňovat velké změny, které si naplánoval.

Severus na tom, co měl, tvrdě pracoval a byl na své úspěchy hrdý. Přesto ho trochu žralo, že jeho někdejší nejlepší kamarádka nejenže dokázala z Cokeworthu uniknout, ale dostala se až na vrchol hitparád – a navíc se mezitím provdala za Severusova školního tyrana.

Ale teď… Teď se její syn nabízel Severusovi, aby se pomstil Severusovu druhému školnímu tyranovi. Severus se při pohledu do stropu ušklíbl a rukou si zajel pod len pyžamových kalhot. Tak či onak si to užije.

 

* * * 

 

Když Severus dorazil na londýnskou adresu, kterou dostal, cítil se ještě víc nepatřičně než kdykoli od odchodu ze školy. Zaplatil taxikáři a vystoupil z auta, přičemž se ze všech sil snažil nezírat na obrovské domy lemující širokou ulici.

Rozpačitě si strčil ruce do kapes a snažil se nevypadat jako někdo, kdo se právě chystá někoho okrást. Jeho džíny a stará kožená bunda vypadaly v Cokeworthu naprosto v pořádku, ale tady přímo křičely, že sem nepatří.

Zavrčení motoru ho přimělo otočit se právě ve chvíli, kdy se k němu řítila jasně červená motorka.

Severus ustoupil od obrubníku jen okamžik předtím, než motorka se skřípěním zabrzdila. Jezdec zvedl hledí a zpod něj vykoukla Potterova rozesmátá tvář.

Byl celý oděný v černé motorkářské kůži a když seskočil z motorky, Severus si pomalu dovolil prohlédnout jeho postavu – široká ramena se zužovala do štíhlého pasu nad dráždivou vybouleninou mezi jeho stehny. Severusovi doslova cukaly ruce touhou strhnout veškerou tu černou kůži a odhalit poklady, které se skrývaly pod ní...

„Severusi, ahoj! Našel jsi to bez problémů?“ zeptal se Potter.

„Taxikář ano,“ odpověděl Severus a donutil se zvednout oči. „Do takovéhle čtvrti zrovna často nezavítám.“

„Já taky ne,“ řekl Potter.

„Dřív jsi tu bydlel,“ připomněl mu Severus.

Potter si sundal helmu a prohrábl si vlasy. „Jen proto, že je to rodové sídlo Blackových. Jediný důvod, proč si ho Sirius chtěl nechat, byly jeho podivné problémy s matkou. Já bych si tohle místo nevybral ani za milion let.“

„Přiznávám, že mi přišlo zvláštní, že jsi si při rozvodu nedělal nárok na dům,“ řekl Severus.

Potter se hořce zasmál. „Ale přemýšlel jsem o tom. Nakonec jsem se rozhodl, že chci ten domek ve Walesu. Ten jsem si vybral já a nehodlal jsem riskovat, že mi ho ten hajzl sebere.“

Severus, který se nikdy nerozváděl a nikdy nevlastnil víc než jednu nemovitost najednou, pouze zabroukal.

„Tak co, půjdeme dovnitř?“

Vedl Severuse po schodech k domu před nimi a zazvonil.

„Myslel jsem, že jsi říkal, že je Black v zahraničí!“ zasyčel Severus.

„Klid Severusi, taky je. Ale už nemám klíč, takže potřebuji, aby nás pustil dovnitř komorník,“ vysvětlil Potter.

„Napadlo tě, že ten komorník půjde rovnou za svým pánem a řekne mu o nás?“

„Ne, protože Kreacher mě miluje a Siriuse nesnáší. Věř mi.“

Dveře se neslyšně otevřely a odhalily jednoho z nejstarších mužů, jaké Severus kdy viděl. Byl úplně plešatý, jen z obou uší mu trčely chomáče bílých vlasů. Byl drobný a tak shrbený, že Severusovi sahal sotva k pupíku.

Když vzhlédl k Harrymu svýma krví podlitýma očima, na tváři se mu pomalu rozlil úsměv.

„Mladý pane Harry! To je ale radost vás vidět,“ zachraptěl.

„Tebe taky, Kreachere,“ řekl Potter a sklonil se, aby starého muže objal.

Kreacher mu objetí oplatil a potom ustoupil stranou, aby je pustil dovnitř.

„Nebude nejlepší se zde příliš dlouho zdržovat na očích, mladý pane,“ řekl.

„Jsem tu jen pro pár osobních věcí, které jsem tu nechal,“ odpověděl Potter.

Kreacher se uchechtl. „Samozřejmě, pane Harry. Bohužel vám musím oznámit, že jsem zbytku personálu dal na dnešní dopoledne volno. A já musím dole v kuchyni vyleštit stříbro. Budete tedy při svém počínání zcela sám.“

„Fantazie. Neodejdu, aniž bych se rozloučil,“ řekl Potter.

„Velmi dobře, pane.“ Kreacher se odšoural pryč, patrně směrem ke kuchyni, a nechal Severuse samotného s Potterem v obrovské vstupní hale.

„Tak pojď,“ řekl Potter.

Vedl Severuse po širokém schodišti. Jejich kroky tlumil měkký koberec. Severus se snažil nezírat na neocenitelná umělecká díla rozmístěná po stěnách ani na obrovský lustr zavěšený nad hlavami. Sotva se odvažoval dotknout zábradlí v obavě, že by poskvrnil jeho naleštěný povrch.

„Říkal jsem ti, že se Kreachera nemusíme bát,“ pronesl Potter přes rameno.

„Proč zůstává, když Blacka nenávidí?“ zeptal se Severus.

„Nesnáší Siriuse, ale miluje rodinu Blackových. Zvlášť Siriusovu matku – tak trochu mám podezření, že mezi nimi kdysi něco bylo,“ řekl Potter. „Takže tu zůstal se Siriusem, i když se navzájem nemůžou vystát, protože se chce starat o její dům. A Sirius je příliš líný na to, aby hledal nového komorníka, takže se tu prostě neustále navzájem urážejí.“

„Začínám přemýšlet, proč ti trvalo až do jeho nevěry, než jsi odešel.“

Potter se uchechtl. „Jo. Já taky.“ 

Potter vystoupil na odpočívadlo ve druhém patře a otevřel nejbližší dveře. „Vítej v mém starém pokoji. Pokud vím, Sirius sem žádné své chlapy nevodil. Ale od té doby, co jsem se odstěhoval, se to možná změnilo.“

Severus za sebou zavřel dveře a rozhlédl se po přepychovém pokoji. Byl větší než celý jeho byt. Jednu polovinu zabírala obrovská postel s nebesy. V druhé se nacházelo posezení s malou pohovkou naproti mramorovému krbu a malý jídelní stolek pro dva umístěný před francouzskými dveřmi vedoucími na drobný balkon.

Na druhé straně postele byly dvoje dveře, které Severus považoval za vstup do koupelny a šatny.

„Jak to chceš udělat?“ zeptal se Severus a otočil se zpátky k Potterovi.

Potter hleděl na jeden z nočních stolků. „Dřív tu míval fotografii z naší svatby. Teď je tu popelník.“

„Pottere, jestli se rozhodl nahradit tebe karcinogenními materiály, pak je to jeho blbost,“ prohlásil Severus.

Potter se otočil a usmál se.

„Promiň, už nebudu sentimentální. Ehm, obvykle radši přebírám aktivní roli, ale myslím, že Sirius by byl víc naštvaný, kdybys mě ojel ty. Jeho úhlavní nepřítel z dětství znesvěcuje jeho majetek nebo tak nějak, chápeš?“

„Velmi rád ti s tím pomůžu,“ řekl Severus.

Potter se šibalsky ušklíbl. „A já ti to moc rád dovolím. A hele, podívej se na tohle!“ Sáhl do brašny přehozené přes rameno a vytáhl velký černý fotoaparát.

„Našel jsem Polaroid! Už jsi někdy nějaký používal?“

„Asi před třiceti lety – s tvou matkou,“ odpověděl Severus. „Za velmi odlišných okolností.“

„Ooo, a teď ho použiješ po sexu s jejím synem. To je pěkně perverzní,“ prohlásil Potter s plamínky v očích.

„Přemýšlel jsi někdy o terapii?“ zeptal se Severus.

„Mám skvělou terapeutku. Díky ní už zase mluvím s rodiči,“ odpověděl Potter a pokrčil rameny. „Prostě mám rád starší muže. A ti mají rádi mě.“

„A samozřejmě nemáš ponětí proč,“ řekl Severus.

Potter si položil brýle i fotoaparát na noční stolek a přešel k Severusovi. Pohyboval se pomalu a dával mu dost času, aby ho případně zastavil. Zvedl ruce k Severusovým ramenům a obtočil mu je kolem krku.

„Víš, proč mě mají všichni rádi, Severusi?“ zašeptal.

„Napadá mě několik důvodů, Pottere,“ zamumlal Severus.

Sklonil hlavu a políbil ho.

Sklonil hlavu, aby svými rty polapil ty Potterovy. Chlapcovi rty byly měkké, chutnaly po kávě a tak sladce se Severusovi otevíraly. Jemně se přisál k tomu plnému spodnímu Potterovmu rtu a pak po něm přejel jazykem. Ten v reakci v hrdle tiše zasténal a odpověděl mu vlastním jazykem. Převzal iniciativu v polibku; jednou rukou se sevřenými prsty chytil Severuse za vlasy a vnikl mu jazykem do úst.

Severus se kontroly rád vzdal. Obmotal paže kolem Potterova pasu a dlaněmi hladce klouzal po hladké kůži jeho bundy. Přitáhl si Pottera blíž a odměnou mu bylo zavrčení, když Potter polibek přerušil. Otočil Severusovi hlavu na stranu a začal ho líbat podél čelisti; lehce kousal a sál, přičemž vyvíjel přesně tu správnou míru tlaku. Severus se k němu přitiskl a roztál, když Potterova horká ústa dosáhla místa, kde ucho přechází v krk. Přes vrstvy oblečení už cítil Potterovu ztopořenou erekci, tvrdě naléhající na jeho stehno. Posunul nohu vpřed a Potter neváhal a začal se o ni dravě třít.

„Je tu... je tu něco, co jsi chtěl, ale co ti Black nikdy nedopřál?“ zeptal se Severus.

„Kromě věrnosti?“ nadhodil Potter.

„Slibuji, že ti dnes odpoledne nevěrný nebudu,“ řekl Severus.

Potter se zasmál. „Díky, Severusi. Ale když už o tom mluvíme... Vždycky odmítal rimming. Zato když jsem to dělal já jemu, to mu vůbec nevadilo – což je docela úsměvné.“

Severus se odtáhl, aby se Potterovi podíval do tváře, a položil mu ruce na zadek. „Odmítl příležitost pochutnat si na tomhle malém, pevném zadku? Vždycky to byl hlupák.“

Potter se ušklíbl. „Opravdu jsem si na tu žhavou pomstu vybral toho pravého, co?“

„Vybral sis skvěle,“ souhlasil Severus.

Potter si ho přitáhl zpátky k sobě a znovu ho políbil, tentokrát mnohem vášnivěji. Severus se neubránil zasténání, když mu Potter prozkoumával ústa. Položil ruce na Potterovu hruď a poslepu hledal jezdec zipu; nemohl se dočkat, až se zbaví té objemné bundy. Potter se mu do úst tiše zasmál a pomohl mu – pohrál si s něčím u krku, rozepnul zip a bundu si stáhl z ramen. Pod ní měl na sobě těsné černé triko, které dávalo vyniknout jeho snědé pleti a jasně rýsovalo každý sval i...

„To jsou kroužky v bradavkách?“ zeptal se Severus.

Potter se na něj vyzývavě ušklíbl. „Co myslíš?“

Severus odpověděl tím, že Potterovi vytáhl tričko přes hlavu a hodil ho na zem. Ruce mu sklouzly k Potterovým bradavkám, v nichž se leskly stejné zlaté kroužky. Byly teplé od Potterova těla a v prstech se daly snadno otáčet. Zkusmo za ně lehce zatáhl. Nikdy předtím nebyl s nikým, kdo by měl propíchnuté bradavky – vlastně o tom nikdy moc nepřemýšlel – a najednou pocítil silnou touhu to napravit.

„Můžeš za ně vzít trochu víc,“ řekl Potter. „Jo... ach, jo, to je ono.“

Severus kroužky pootočil a sledoval, jak se kůže napíná a mění tvar. „Máš ještě nějaký piercing?“

„Ne, a najednou toho lituji,“ řekl Potter. „A ty?“

Severus si odhrnul vlasy a odhalil zlatý kroužek v ušním lalůčku. „Obávám se, že to není ani zdaleka tak sexy.“

Potter se naklonil blíž, uchopil náušnici mezi zuby a lehce za ni zatáhl, načež přejel jazykem po záhybech Severusova ucha. „To posoudím já.“

Rozepnul Severusovi bundu, stáhl mu ji z těla a hned nato mu svlékl i tričko. Severus se snažil nenechat se rozhodit tím, že se jeho štíhlá postava ocitla na očích mladšího muže. Věděl, že na pohled není nic moc, zvlášť ve srovnání s tím úchvatným modelem, který stál před ním. Vždycky byl vyzáblý a měl nažloutlou pleť, a teď se mu začínalo rýsovat mírné bříško typické pro střední věk.

„Do prdele,“ zašeptal Potter.

Zvedl ruce a dotkl se Severusových tetování; přejížděl po nich od zápěstí až ke krku, pak dolů po hrudi a břiše, až se zastavil u horního okraje džínů.

„Jak daleko sahají?“ zeptal se Potter.

„Až k chodidlům,“ odpověděl Severus.

Potterovi se rozšířily oči a vzápětí se začal sápat po poklopci Severusových kalhot, aby se na vlastní oči přesvědčil. Severus stál bez hnutí a trochu zaskočeně, zatímco mu Potter stahoval džíny i trenýrky; nevšímal si Severusova tvrdnoucího údu, obešel ho a přitom prsty přejížděl po jeho tetování. Severus přemýšlel, jak asi působí na toho bohatého mladíka, který ho osahával. Tetování pokrývalo každý centimetr kůže od krku dolů, s výjimkou dlaní, chodidel a genitálií. Potter vypadal jako u vytržení; prsty se lehce dotýkal Severusovy kůže a u mnoha motivů se na chvíli zastavil.

„Máš rád květiny, co?“ řekl Potter, když se vrátil zpátky před něj.

Severus pokrčil rameny. „V Cokeworthu jich moc k vidění není.“

„Tak sis řekl, že proměníš své tělo v louku plnou lučního kvítí? Líbí se mi to,“ řekl Potter a pohladil vlčí mák na Severusových žebrech.

Severus si odkašlal a doufal, že se nečervená. „Sedni si na kraj postele.“

Potter udělal, co se po něm chtělo, a Severus před ním klesl na kolena. Rozepnul Potterovi kožené kalhoty a Potter ochotně nadzvedl zadek z postele, aby je z něj Severus mohl stáhnout i s boxerkami. Jeho krásný úd vyskočil ven – byl hezky hrubý, ztopořený a přímo žadonil o pozornost.

Severus od něj nemohl odtrhnout zrak, ani když Potterovi zouval boty. „Jsi si jistý, že nechceš být ten aktivní?“

„Možná... ale né, to nic,“ řekl Potter.

Severus k němu vzhlédl. „Možná co?“

Potter se kousl do rtu; poprvé toho dne působil nejistě. „Možná... bychom si to mohli zopakovat? Někde jinde, myslím. Někde, kde nám nad vším nebude viset Siriusův stín?“

„Myslím, že by se mi to líbilo,“ přiznal pomalu Severus.

Potter se usmál a pak se naklonil, aby Severuse políbil. Polibek byl jemnější než ten předchozí, sladší a nesl v sobě naději, že by tahle pomsta možná mohla vést k něčemu jinému, k něčemu hlubšímu.

Když se nakonec odtrhli, vyměnili si nesmělý úsměv; pak Severus zatlačil na Pottera a položil ho na postel. Na okamžik mu položil ruku na hruď, aby se ujistil, že zůstane ležet, a poté ji přesunul k piercingu na bradavce. Jemně s ním pootočil, čímž z Pottera vyloudil slastné zalapání po dechu.

Severus sklonil hlavu a přejel jazykem po žaludu Potterova údu; nechal ho pocítit závan tepla a vlhkosti, aniž by ho však vzal do úst úplně. Potter sebou trhl – bylo zřejmé, že se snaží ovládnout a nevymrštit boky vzhůru. Severus se tím pohybem nechal vést; táhl jazykem po jedné straně jeho údu, až se dostal k varlatům, která jeden po druhém obkroužil. Jemně a lehce je sál, aniž by dbal na to, že se Potter pod ním začíná cukat, a pak se jazykem vrátil zpět k žaludu. Vzal ho do úst jen mělce a nechal Potterovou chutí zaplavit svá ústa, zatímco si jazykem pohrával s uzdičkou.

„Cože – sakra, jo – co se stalo s tím rimmingem?“ zakňučel Potter.

Severus se s mlasknutím stáhl. „Myslel jsem, že takový urostlý mladík, jako jsi ty, bude mít docela krátkou, em, rekonvalescenci. A koneckonců, prostě jsem si chtěl ten tvůj nádherný penis vzít do úst tak či onak.“

Potter se vzepřel na loktech. „Hlavně když je to pořád ve hře.“

„Ale věř mi, Pottere, sakra že je,“ zavrčel Severus.

Potter se až otřásl. „Sakra, tak fajn.“

Severus se vrátil ke své práci a vzal si Pottera hlouběji do úst. Z koutků mu vytékaly sliny a kapaly po Potterově ztopořeném údu až na varlata. Volnou rukou si s nimi začal hrát; pevně je masíroval a odtahoval od Potterova těla v rytmu, jakým tahal za kroužek v bradavce. Potter nad ním zasténal a zaklel, načež položil ruku Severusovi do vlasů. Severus na okamžik pustil varlata, aby uchopil Potterovu ruku, sevřel ji v pěst kolem několika dlouhých pramenů a začal s ní pohybovat nahoru a dolů. Potter rychle pochopil, co má dělat, a Severus mu brzy mohl přenechat kontrolu a nechat ho vést svá ústa, zatímco se sám hnal za vlastním potěšením.

Vzduchem se nesly obscénní mlaskavé zvuky, jak se Severus dusil údem, který narážel do jeho hrdla. Potter nad ním broukal, a když Severus se slzami v očích vzhlédl, uviděl, že na něj Potter upírá pevný zelený pohled. Když se jim střetly oči, Potter se zakousl do rtu; stačilo už jen pár pohybů a s výkřikem se udělal. Severuse držela dole Potterova ruka během celého jeho orgazmu  – nos měl přitisknutý k mladíkovmu břichu a hrdlo obepnuté kolem jeho údu, který do něj chrlil sperma.

Severus si každou vteřinu toho okamžiku užíval.

Zvedl hlavu, když Potterovo sevření povolilo, a pomalu nechal jeho měknoucí úd vyklouznout z úst. Vzhlédl a promnul si čelist; uviděl Pottera rozvaleného na posteli, jak vypadá, že si právě užil pořádnou jízdu. Severus si náhle vzpomněl, proč tam vlastně jsou, a zvedl se z podlahy, aby vzal fotoaparát. Udělal pár snímků Pottera ležícího na přehozu – z takového úhlu, aby bylo jasné, že je přinejmenším bez košile, a dostatečně zblízka, aby vynikl jeho spokojený výraz.

„Úplně jsem zapomněl na ten foťák,“ zamumlal Potter a napůl přivřenýma očima sledoval, jak Severus třese s fotografiemi.

„Budu to považovat za poklonu svému sexuálnímu umu, Pottere, a ne za poznámku o jistém nedostatku tvé inteligence,“ odvětil Severus.

„Harry.“
„Cože?“

„Říkej mi Harry.“

„Dobrá, Harry, otoč se, ať ti můžu splnit přání,“ řekl Severus a odložil fotoaparát i fotografie na noční stolek.

„Sakra,“ zašeptal Harry.

Otočil se a zavrtěl se na posteli; sice se nesnažil zaujmout zrovna ideální polohu, ale nabídl Severusovi nádherný výhled, když za ním lezl na postel. Severus pochopil, že od Harryho se v nejbližší době žádné další pomoci nedočká, a tak mu roztáhl nohy a usadil se mezi nimi. Položil ruce na ten pevný, vypouklý zadek a chytil ho do obou dlaní; nedokázal odolat a trochu s těmi pevnými půlkami zatřásl, než je od sebe roztáhl.

„Sakra,“ zopakoval Harry.

„Ještě jsem nic neudělal,“ poznamenal pobaveně Severus.

Na okamžik se pokochal pohledem na Harryho naprosto neodolatelný zadek. Pevné svaly kryla tak akorát silná vrstva tuku, takže je Severus mohl pohodlně uchopit do dlaní. Hladkou hnědou kůži pokrývalo jemné chmýří, které na zadní straně stehen přecházelo v delší chloupky. Jeho otvor byl těsný a svraštělý, jako by jen čekal, až ho někdo přijde a vyplení.

Severus děkoval osudu, že si Harry pro svůj plán pomsty vybral právě jeho. Pak sklonil hlavu a jazykem vykroužil cestu od Harryho varlat až k hornímu okraji hýžďové rýhy. Harry zasténal – byla to tichá, němá prosba o víc – a Severus mu vyhověl; pohyb opakoval znovu a znovu, dokud se Harryho kůže neleskla jeho slinami.

Severus objížděl špičkou jazyka Harryho otvor a kroužil po zvrásněné kůži, dokud se Harry nezačal prohýbat v zádech a tlačit se proti němu. Teprve pak do něj jazyk vnořil; Harry vykřikl, když se do něj Severus pustil naplno. Pohyboval jazykem a pronikal hlouběji, zatímco ho Harryho vnitřní stěny tak poddajně a sladce přijímaly. Severus se nemohl dočkat, až pořádně vnikne do toho těsného otvoru celou svou erekcí, ale byl odhodlaný ukázat Harrymu, jak mizerným a sobeckým milencem pro něj Black byl. Pokud to znamenalo na chvíli ignorovat bolest čelistních svalů, budiž.

Harry si pro svůj jdi-se-vycpat sex skutečně vybral toho pravého.

Severus se však v tu chvíli na pomstu příliš nesoustředil. Ne když byl obklopen Harryho vůní, jeho chutí a tlakem hýždí na svou tvář. Jeho svět se zúžil jen na ten překrásný zadeček, do něhož měl zabořený obličej, na sevření kluzkých svalů kolem svého jazyka a na teplé tělo přitisknuté k nosu.

Severus lehce kousl do okraje otvoru, přejel po něm zuby a přiměl tak Harryho vykřiknout; poté bolest zklidnil jemným sáním, masíroval kůži rty a vyloudil z něj táhlé zasténání. Harry reagoval úžasně – vrtěl se směrem k Severusovu jazyku a snažil se ho přimět, aby pronikl hlouběji; s každým pohybem Severusova jazyka a rtů hlasitě oddechoval a sténal. Severus si vychutnával symfonii zvuků, které Harry vydával; každý pohyb vyvolal nový zvuk, jeden erotičtější než druhý.

Severus se na okamžik stáhl a – navzdory Harryho protestujícímu zakňučení – se přisál k jeho hýždi tak silně, až mu tam zanechal rudou skvrnu, přesně v místě, kde přecházela v horní část stehna. Harry něco řekl, ale jeho slova byla tlumená polštářem, do něhož měl zabořenou tvář.

„Co jsi říkal?“

Harry zvedl hlavu. „Říkal jsem, abys to udělal znovu. Udělej mi na zadku spoustu cucfleků. Bude to skvělá fotka.“

„Pokud jsi v tuhle chvíli schopný myslet na focení, pak zjevně dělám něco špatně,“ poznamenal Severus.

Přesto udělal, co se po něm chtělo; kousl do druhé Harryho půlky a pak nasál zarudlou kůži do úst. Zasunul prst do Harryho otvoru a přesunul se na jiné místo, tentokrát kousl silněji a donutil tak Harryho zasyčet.

„Příliš silně?“

„Ne – to je – to je dobré.“

Severus zasunul dovnitř další prst, těsně vedle toho prvního, a zahnul je, aby nahmatal Harryho prostatu. Když prsty přejely přes ono zduření, Harry hlasitě vykřikl a trhl pánví vzhůru přesně ve chvíli, kdy se do něj Severus znovu zakousl. Pokračoval v pohybu prsty a zároveň přejížděl ústy po Harryho zadku; pokrýval obě půlky drobnými kousanci, po nichž už začínaly naskakovat tmavé skvrnky.

„Dost. Musíš si mě vzít teď hned,“ řekl Harry udýchaně.

Severus naposledy políbil jeho zadek a vytáhl prsty ven. Našel své sako v hromadě oblečení na zemi, vytáhl z kapsy lubrikant a kondomy a vrátil se k posteli, kde už byl Harry na všech čtyřech. Severus neztrácel čas, navlékl si kondom, nanesl na sebe lubrikant a trochu ho vetřel i do Harryho, než konečně vklouzl svým údem do toho těsného, ​​žhavého nitra.

„Kruci, jsi krásně těsný,“ zasténal Severus.

„Ngh, to je tak skvělé,“ zalapal po dechu Harry.
Severus do něj pomalu pronikal dlouhými, vláčnými pohyby, které byly pokaždé o něco hlubší. Pevně ​​svíral Harryho boky a vychutnával si, jak se Harryho vnitřní stěny těsně obepínají kolem jeho údu, zvuky, které Harry vydával, i hru svalů na jeho zádech, když se pod ním pohyboval.
Oba společně zasténali, když Severus narazil až na doraz. Na okamžik se zastavil a zahleděl se dolů na místo, kde byl Harryho otvor roztažený kolem jeho penisu.

„Ani se neopovažuj přestat,“ řekl Harry.

Severus trhl boky dozadu a znovu do něj prudce vnikl, až z Harryho vyrazil výkřik. „Tak je to lepší?“

„Mohlo by to být tvrdší,“ zalapal Harry po dechu.

„Myslíš, že to zvládneš?“ zeptal se Severus.

„Myslíš, že to dokážeš?“ odsekl Harry.

Severus se uchechtl a zrychlil tempo; do Harryho narážel brutální silou, která ho posouvala výš po posteli. Harry se opřel o lokty, jednou rukou se zapřel o čelo postele a každému Severusovu pohybu vycházel vstříc. Vzduch byl prosycen zvuky jejich milování – plácáním Severusových boků o Harryho zadek, čvachtáním lubrikantu mezi jejich těly i mlaskavými zvuky, jak Harry rukou svíral jeho úd a jezdil po něm – to vše se mísilo s jejich vzdycháním a sténáním. Severus byl fascinován pohledem na svůj úd, jak zajíždí dovnitř a ven z toho těsného, ​​malého otvoru, a tím, jak dychtivě se mu Harryho tělo otevíralo. Změnil polohu kolen a úhel pohybů, když hledal...

„Do prdele!“ vykřikl Harry.

...právě to. Povzbuzen Harryho reakcí začal Severus přitahovat Harryho zpátky k sobě a s každým pohybem do něj prudce narážel. Záda mu ráno nejspíš poděkují, ale stálo to za to – vidět, slyšet a cítit, jak se Harry v jeho náruči zcela poddává rozkoši.

Harry při vyvrcholení téměř zakřičel; prohnul se v zádech a jeho zadek se křečovitě sevřel kolem Severuse, který se snažil v pohybu pokračovat i v téhle chvíli. Harry se nakonec svalil na postel; Severus se nad něj naklonil a pokračoval v prudkých pohybech, přičemž v Harryho těle hledal vlastní vyvrcholení. Síla orgasmu ho zaskočila; otřásl se a vykřikl, když ho zaplavila vlna slasti, která ho zcela odřízla od okolního světa.

Když se Severus vzpamatoval, ležel zhroucený na Harryho uvolněném těle. S tichou omluvou se z něj stáhl a převalil se na záda. Těžce oddechoval a hleděl do stropu, zatímco čekal, až mu mozek opět začne fungovat.

Zaujal ho šelest vedle něj; otočil hlavu a uviděl Harryho, jak se ukládá na polštář vedle něj. Harry si položil hlavu na Severusovo rameno, zvedl fotoaparát a namířil jej na jejich tváře.

„Řekni sýr!“

Severus mlčel a unaveně se do objektivu pousmál. Nechal Harryho, aby je oba naaranžoval podle svého přání, a ten pořídil řadu snímků jejich tváří a nahých ramen. Pak vzal jednu z fotografií a se zájmem sledoval, jak se vyvolává.

„Rozhodně si nikdo nesplete, co jsme to dělali,“ poznamenal.

Harry se uchechtl. „Sirius z toho úplně zešílí. Hajzl jeden. Hele, vyfoť mi ty cucfleky na zadku, jo?“

Severus se s tlumeným zasténáním posadil a s radostí mu vyhověl. Skvrny, které zanechal na Harryho kůži, během jejich dovádění ztmavly a na některých byly jasně patrné otisky zubů. Udělal pár snímků a pak si znovu lehl vedle Harryho, zatímco se fotografie vyvolávaly.

„Jsou skvělé,“ řekl Harry a spokojeně si fotky prohlížel. „A fakt žhavé.“

„Ukojil jsi svou touhu po pomstě?“ zeptal se Severus.

Harry se na něj otočil s vážným výrazem. „Jo, myslím, že jo. Což je zvláštní. Nějak jsem si myslel, že budu potom ještě naštvaný.“

„Endorfiny,“ nadhodil Severus.

Harry pokrčil rameny. „Možná... Nebo možná... Možná jsem prostě hrozně šťastný, že jsem tě potkal.“

„Ujišťuji tě, že ten pocit je naprosto vzájemný,“ řekl Severus a sám se nad tím překvapil. Obvykle nebýval tak otevřený, pokud šlo o jeho city – a to ani v post-koitálním oparu. Možná to byla právě Harryho zranitelnost, co v něm probudilo tuto neobvyklou upřímnost. Nebo snad způsob, jakým se Harrymu při těch slovech rozzářily oči, jako by snad pochyboval, že by muž jako Severus mohl mít zájem o někoho tak pohledného a okouzlujícího, jako je on sám. Severus v duchu proklel Blacka za to, že v Harrym vůbec kdy takové pochybnosti vyvolal.

„Myslel jsi to vážně? To, co jsi předtím řekl?“ zeptal se Harry. „Že si to můžeme zopakovat?“

Severus zvedl ruku, aby Harrymu sevřel tvář do dlaně, a palcem přejel po jeho lícní kosti. „Zůstanu tak dlouho, jak jen budeš chtít.“

Harry se jemně usmál a pak ho políbil. „To zní skvěle.“